Půlnoční sen
Půlnoční sen
Je půlnoc. Zvony na věži již bijí,
je půlnoc a za starými zdmi,
již brzy louč má dohoří.
Je půlnoc, temná jako kněze černý šat
a v noci té
já čekám, až nadejde ten čas.
Je půlnoc a šašek můj, ten dávno šel již spát.
Je půlnoc a já tu pořád sním,
když pohár svůj zvolna, s vínem rudým dopíjím.
Je půlnoc, tak černá jak jen půlnoc může být
a v noci té,
čekám, že loutna má, zas do tmy tiše bude znít.
Je půlnoc. Oheň v krbu zvolna dohasíná,
je půlnoc já sám tiše sním,
o láskách svých, pannách ba i paních,
o těch co hrával jim, když byl jsem ještě mlád
jako trubadůr,
jsem lásku jejich krad.



