Poesie
Osobní stránky webmastera
Webstudia JV-Arms
Fotografie, grafika, poesie, články
Být tak
1. 1. 2011 1:00 | Datum zveřejnění | Napsal Jura | 
| 
| Zobrazeno: 111
| | Zobrazeno: 111
Hodnocení uživatelů: 
/ 0
/ 0
BÝT TAK...
Být tak zrcadlem, být sponkou do tvých vlasů,
být polštářem co pod hlavu si dáš,
anebo vteřinou jen, zlomkem tvého času,
či stínem být, jež zakrývá ti tvář.
Tak lampičkou být, na tvém nočním stolku,
u lůžka tvého ve dne v noci stát,
či vánkem být a moci v letním horku,
zlehounka, jen pro tebe vždy vát.
Být rtěnkou tvou, tak denně bych tě líbal,
být šálou tvojí, mohl bych tě hřát.
Na obloze sluncem být, denně bych tě vídal,
tvým perem být, tvé dopisy bych psal.
Co je to láska
1. 1. 2011 1:00 | Datum zveřejnění | Napsal Jura | | | Zobrazeno: 115
| | Zobrazeno: 115
Hodnocení uživatelů: / 0
/ 0
Co je to láska?
Ach láska, co je to láska?
Pouhé jen nic, anebo vánek snad jen,
je jako dříví, v ohni když vzplane,
pak v popel se promění - v uprchlý sen.
Snad plamenem božským co zaplaví den,
i pekla žárem může se stát,
na sklonku léta slunečnou pláží,
i potopou která nás utápí jen.
Je pouhým jen zdáním? Či skutečný cit?
Proč radost nám dává, a pojednou žal?
Proč jednou je milostí, je štěstí s ní žít
a jindy z ní krutý, zas stává se kat?
Ach láska, co je to láska?
Božská i pekelná - blín, však i med,
ta jež vše odpustí, anebo zničí,
jež voní po růžích, však skrývá i jed.
Ach láska, co je to láska?
Ten kdo ji poznal, s ní vzlétl až ke hvězdám,
ten kdo ji poznal, s ní k zemi až kles’.
Louky kvetou dál...
1. 1. 2011 1:00 | Datum zveřejnění | Napsal Jura | | | Zobrazeno: 111
| | Zobrazeno: 111
Hodnocení uživatelů: / 0
/ 0
A louky kvetou dál
A louky, louky kvetou dál,
a v lesích, ptačí dál je slyšet hlas,
i vítr nezbeda, co vlasů ti vál,
jak včera vanul, i zítra - vanout bude zas.
I proudy řek, dál v peřejích se dmou.
A jaro zimu střídá, i léto přichází.
A po něm podzim zase, s barevností svou,
i zima bílá a každé ráno - slunce vychází.
I když stejné - všechno zdá se být,
přec jiné je. To jistě dobře víš.
Ač stejné řeky proudem zkusíš jít,
do téže řeky, téhož proudu, to věř mi - nikdy nevstoupíš.
Ač možná rád bych, přec nezastavím čas.
A nevrátím, co jednou odnes’ v dál.
Jen ve vzpomínkách navrací se zas,
všechno to krásné, co vrátit bych si přál.
Řeka stínů
1. 1. 2011 1:00 | Datum zveřejnění | Napsal Jura | | | Zobrazeno: 97
| | Zobrazeno: 97
Hodnocení uživatelů: / 0
/ 0
Řeka stínů
Až překročíš svou řeku stínů
zář slunce - zas tvou cestu osvítí
a v upřímnosti nespatříš víc vinu,
pak nebude tvůj život,
jen pustou pouští - bez kvítí.
A na Olymp té prosté, lidské lásky,
ty v potu tváře až jednou vystoupíš,
pak zmizí všechny – na čele tvém vrásky,
místo té pouště,
kvetoucí louky uvidíš.
Půlnoční sen
1. 1. 2011 1:00 | Datum zveřejnění | Napsal Jura | | | Zobrazeno: 96
| | Zobrazeno: 96
Hodnocení uživatelů: / 0
/ 0
Půlnoční sen
Je půlnoc. Zvony na věži již bijí,
je půlnoc a za starými zdmi,
již brzy louč má dohoří.
Je půlnoc, temná jako kněze černý šat
a v noci té
já čekám, až nadejde ten čas.
Je půlnoc a šašek můj, ten dávno šel již spát.
Je půlnoc a já tu pořád sním,
když pohár svůj zvolna, s vínem rudým dopíjím.
Je půlnoc, tak černá jak jen půlnoc může být
a v noci té,
čekám, že loutna má, zas do tmy tiše bude znít.
Je půlnoc. Oheň v krbu zvolna dohasíná,
je půlnoc já sám tiše sním,
o láskách svých, pannách ba i paních,
o těch co hrával jim, když byl jsem ještě mlád
jako trubadůr,
jsem lásku jejich krad.
Další články...
|